50. ročník MJŠ: sobota 9. června 2018

60 km na MJŠ?

18. června 2016 v 18:34 | Filda |  Zajímavosti
Nejdelší trasa na MJŠ měří 50 km. To ale paní Tvrdé nestačilo, řídí se totiž rčením "kolik let máš, tolik km máš ujít". Přečtěte si, jak o letošním ročníku zdolala výzvu, která se pro mnohé může zdát neuvěřitelná:


TURISTICKÁ OSLAVA NAROZENIN
aneb
Šedesátka do Velkého Újezda s předstihem


Oslavu narozenin s popíjením alkoholu a pojídáním dobrot s rodinou a přáteli a konstatováním "a zase o rok starší" zvládá téměř každý a připíjí si "na zdraví". Ale je to vůbec pro zdraví? Takto uvažoval jeden z mých známých ještě v dobách studií. Pro kondici i zdraví do dalších let by asi bylo lepší něco jiné a navrhl: "Kolik let máš a kolikáté výročí slavíš, tolik máš uběhnout nebo aspoň ujít v den svých narozenin či v období kolem něj."

pro zobrazení celého článku klikněte ZDE



Ve dvaceti to není tak náročné, ale co třeba v 80 či později? Tak jsme to hned vyzkoušeli a v době mých 20. narozenin se vydali na běžecký okruh této délky v kopcovitém lesním terénu a zakončili jej stylově přípitkem (1 pivo jako ionťák si dali v místní hospodě kousek za cílem běžeckého okruhu).

Na tento způsob oslavy jsem si vzpomněla při příležitosti padesátin. Takto jsem padesátku životní oslavila ve Velkém Újezdě padesátkou turistickou. Pořadatelům jsem přinesla na přípitek lahvinku něčeho ostřejšího, ať si dají panáčka na mou počest. Já dostala jako dárek a suvenýr pamětní džbánek. Navíc další padesátku jsem rozdělenou na 2 etapy ujela na kole cestou tam a zase zpět.

Na další jubileum jsem navázala letos zase ve Velkém Újezdě s tím, že se mi daný termín 11. 6. zrovna nehodí a že si to po dohodě s pořadateli "nadpracuji" jindy, nejlépe v předtermínu týden předem. Nová trasa se k tomu hodí, ba přímo nabízí. Otáčí se totiž u hrádku Kunzov což je zhruba 6 km od mého bydliště. Má to hned dvě výhody: nemusím nikam na start - vycházím přímo z domu a dojdu zas zpět domů. Z padesátky hravě udělám šedesátku. Jen nebudu mít na trasu společníky, jen jako kontrolu p. Boháče přímo ve Velkém Újezdě, jinak si po většinu trasy musím vystačit sama.
Promyslela jsem si trasu podle mapy a aktuálního počasí. Původně se netvářilo zrovna přívětivě a meteorologové hlásili odpolední bouřky. Proto jsem se rozhodla vyjít brzy ráno po rozednění, abych v případě zhoršení počasí se mohla vrátit silnicemi domů a vyrazila už ve 4 hodiny ráno. Pro poctivé dodržení symbolické délky trasy 60 km jsem volila první půlku terénem a delší zhruba 35 km do Velkého Újezda, aby nazpět stačilo kolem 25 km kratší a jednodušší trasy. Po ránu bylo sice zataženo, ale krvavé červánky zrána obvykle věští zlepšení počasí - no, už jsem se vydala na trasu a dál se uvidí… (podle rčení "neexistuje špatné počasí, ale jen špatně vybavený turista"). Obcházím Hrabůvku, ospalý Kunzov se budí z mlh a já se vydávám nahoru kolem průseku strmou pěšinou k loukám u Radíkova, kolem golfového areálu a polní cestou do Středolesí. U vodojemu přecházím na zcela novou asfaltku, která vede přes Boškov k Potštátu a z ní před Kouty uhýbám vlevo do údolí na nově opravovanou cestu, zvanou Kamenný žleb, která už patří do VVP Libavá a nyní je ve výstavbě, ale projít se dá. Protéká jím potok s čistou pramenitou vodou. Cesta vyúsťuje v údolí potoka Jezernice zvané Peklo naproti vodojemu nad hájovnou. Už vyšlo sluníčko a tak po krátkém odpočinku s občerstvením v altánu stoupám táhlou silnicí s názvem Černý potok až nahoru na Slavkov k radarům.

To už se zcela vyjasnilo, scházím do obce a u rozcestníku přecházím na cyklostezku č. 6238, označenou i modrou úhlopříčnou cykloznačkou a má též poetický název Kročovka - to asi proto, že se po ní kráčí 6,5 km do Staměřic k motorestu. Zbývá kousek cesty podél silnice, podejití dálnice a vítá mě velký Újezd. Zdejší kostel jako silueta obce je nyní o báni kratší - taky tu asi opravují na věži.

Přes náměstí jdu na ulici Varhošťskou navštívit místní boháče. František Boháč jako jeden z party turistů a pořadatelů mě vítá a posezení na zahradě skvěle nahrazuje kontrolu pochodu, chvilka povídání, odpočinek a jde se dál. Mám za sebou zhruba 35 km a jsem v polovině trasy, počasí je slunečné. U studánky před lesní cestou Mezihoří doplňuji zásoby výborné pramenité vody. Tato cesta táhle stoupá, míjím odbočku vpravo na Kyjanice, vlevo odbočka k prameni cestou Odra i cesta na Fidlův kopec je letos zakázaná, jde se kolem lomu až k polím nad Kozlov a k pramenu Odry se nutno vrátit cestou Odra shora. Je to zacházka, ale nedá se nic dělat. Altán u pramene je pěkně udržovaný. Teď zpět na rozcestí a po červené do obce Kozlov. Před obcí ještě odbočují vojenské cesty. Varhošť a vlevo Radeška. Přecházím na lesní cestu Ranošov, která mě za letního vedra vede k odbočce značek. Zde červená vede na Zákřovský Žalov a ke Slavkovu vede zelená mezi loukami a remízky. Sluníčko připaluje, místní odpočívají u ranošovského rybníka a čistá voda láká k osvěžení. Toho využívám, krátce si zaplavat, zrelaxovat a jde se líp. Na Slavkov nutno pokračovat silničkou, neboť zelená vede pastvinami s býky a tak přicházím na Slavkov shora a zelená vede nejprve silnicí a pak pěšinou stoupá do sedla a pak cestou Srnkov klesá do Pekla, voní zde a zrají lesní jahody a tak si trochu uzobnu. Počasí je slunečné, tak nejdu do Podhoří, ale ještě stoupám nahoru na Uhřínov.

Vede zde žlutá značka a čekám mokrou kamenitou úvozovou cestu, příjemně mě překvapuje nová lesní cesta, z níž dosavadní značky zmizely a nové jsou až nahoře. To mi nevadí cestu znám a chválím ty, co ji tak pěkně upravili. Konečně nahoře. Cestou potkávám i pořadatele - p. Dobisíka s kamarádem na kolech. Po modré značce kolem lyžařských vleků a loukami scházím domů. A abych nezapomněla, cestou jsem našla i krásný exemplář jedlého hřiba kováře i když houby jinak téměř nerostou. Doma byli rádi a uvařili jsme maso na hříbku - a kde jsem ho našla - neprozradím, aby mi to tam někdo nevysbíral.

A jsem doma, v nohách něco přes 70km - takže letos jsem to nijak nepozkracovala , počasí vyšlo lepší, než se čekalo a co víc. Bylo to krásné a bylo toho dost… Jsem spokojená, že jsem vše zvládla ve zdraví a pohodě. A co si víc přát: za rok zas a znova a ve zdraví.

Přeji všem turistům, aby: Zdrávi došli a v pohodě.

Pořadatelům, aby všichni účastníci byli spokojeni a aby jich bylo hodně a aby všechno tzv. klaplo.

Vitamín a elixír dobré nálady je rozpuštěn ve studánkové vodě před cestou Mezihoří - letos zatím ještě pro každého zdarma, tak si naberte plnými doušky, ať vám to dobře šlape….



Zdena Tvrdá, Drahotuše
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama